Vysočinou po rovině…
Že je to blbost? Tak trochu, ale ne úplně… Na Vysočině jsem bydlel 3/4 života a beru jako samozřejmost, že kamkoliv se vyjede, je to do kopce… nebo ještě do většího kopce.
Polní cesty a silnice kolem řeky Jihlavy existují samozřejmě dlouho, ale jako cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs se začaly spojovat až někdy kolem roku 2010. Ze začátku však nebyly souvislé a ani s ideálním povrchem. Možná také proto jsem dlouho znal jenom úsek Jihlava-Luka-Bítovčice. Spíše náhodou jsem letos dojel dál než obvykle a místo polňačky mě překvapil pěkný asfalt. A nápad dojet na koloběžce do Třebíče byl na světě…
Mapa výletu
Kde začít? (pokud jedeme od "Severu")
Chtělo by se říct, "samozřejmě v Jihlavě!". Pokud ale máte "vymazlenou" silniční koloběžku, začal bych raději až v Lukách nad Jihlavou. Na úseku mezi Malým Beranovem a Luky je část po lesní cestě, kterou sice lze projet, ale je to spíš na trekové kolo. Ale např. na G4 to není zásadní problém.
Pokud i tak vyrazíme z Jihlavy, začátek trasy (číslo 26) je u starého Brněnského mostu kousek od náměstí a ZOO (účastníci loňského půlmaratónu tudy jeli). Nicméně pokud přijedete autem, asi bych začal na cyklostezce u řeky za obchody Albert a Kaufland (lze zde zaparkovat i doplnit zásoby) a po cca 1 km se na stezku připojil. Lze začít i u Hlavního nádraží (ano, myslím to nádraží v polích za Jihlavou). Zde se dáte před hlavní budovou vlevo a po cca 1,5 km se napojíte na stezku u kamenného železničního mostu.
Úsek Jihlava-Luka
Zde asi nelze udělat chybu v navigaci… řeku máme po pravé ruce, držíme se občasného značení, nikam neuhýbáme… postupně projíždíme okolo části Helenín (za řekou je budova "Umělecké školy"), přejíždíme železniční trať a za chvíli jsme v Malém Beranově. Po chvíli přichází právě ten nepříjemný úsek - kamením vysypaná lesní cesta. Pak ještě chvíli po klasické lesní, ale pěkné cestě a už se můžeme začít radovat. Asfaltová stezka nás přivede až do samotných Luk nad Jihlavou.
Máme v nohách prvních 13 - 16 km. V sezóně si můžeme dát na náměstí něco na osvěžení nebo zkusit kousek za náměstím Kolničku (cyklistickou hospůdku, kde ale bývá docela plno). Luka mají i pěkné koupaliště a v zimě dokonce lyžařský vlek, ale kvůli tomu tady nejsme… dneska.
Luka-Přímělkov
Oficiálně je stezka 26 vedena podél železniční trati. Musím se přiznat, že na to jsem přišel až dodatečně podle mapy. Vždy jedu po silnici do Bítovčic (tzn. v Lukách přes náměstí esíčkem doprava). Žádná velká doprava zde nebývá, je to mírně z kopce a lze tedy zalehnout a jet... (Nicméně, pokud si chce užít pěknou vrchařskou prémii, držte se stezky.) Bítovčice projíždíme po silnici až do místa, kde se silnice zvedá vlevo do kopce (na Kamenici). Zde se odbočuje mezi domy (jsou tu i cyklo ukazatele), po pár metrech po rozbité cestě se dostaneme na začátek dalšího pěkného úseku stezky. A opět je gravitace na naší straně a jedeme lesem a chatovou osadou na pár kopnutí…
Na Rokštejně
Přímělkov-Brancouze aneb první dilema
Most přes řeku, hospoda, železniční zastávka - tak na první pohled vypadá z cyklostezky Přímělkov. A zde musíme udělat první rozhodnutí. Buď následovat stezku, nebo to vzít dále podél řeky. Pokud to zde neznáte a jste na výletě, s klidným srdcem doporučím jet dále po stezce 26, která na začátku dost prudce stoupá, ale dovede nás ke zřícenině hradu Rokštejnu. Až k němu budete sjíždět prudkým klesáním s dost ostrými zatáčkami, pochopíte proč je již mnoho století zříceninou… Hrad v dolíku?! Od hradu nás stezka 26 obloukem (a i jedním pěkným dlouhým sjezdem) dovede do Dolní Smrčné.
Výše zmíněnou alternativou je pokračovat z Přímělova přímo podél řeky. Ještě kousek po pěkné asfaltce podél chatové osady, ale pak se silnice stáčí vlevo do prudkého kopce. Zde musíme silničku opustit a buď se vydat po lesní pěšině (turistická červená značka), která ale není moc sjízdná, nebo jet kus po pěšině v poli, po chvíli přeskočit strouhu a jet pomalu po kraji lesa. Vypadá to strašně, ale je to cca 1 km utrpení, kterým můžeme ušetřit 5 km přes hrad.
Ať už jsme se dostali do Dolní Smrčné kteroukoliv cestou, pokračujeme na Brancouze. Aby to nebylo úplně jednoduché, můžeme jet po obou stranách řeky. Vlevo po stezce 26 nebo vpravo po 162. Zde je to rovnocenné, obě jsou pěkné, a pokud pojedete tam a zpět, lze je prostřídat.
Kickbike Sport G4 v Lukách nad Jihlavou
Brancouze-Přibyslavice
Ať je počasí plavání nakloněné nebo ne, můžeme zastavit u koupaliště minimálně na občerstvení. Pokud jste přijeli po 26, dovede Vás stezka až k němu, pokud po druhém břehu, stačí přejet za kruhákem trať a most a už byste ho měli vidět. Platí obecně, nejenom zde - pokud nechcete, aby ve Vás místní okamžitě viděli namyšleného měšťáka, neptejte se při placení, jestli se nespletli. Opravdu může pivo nebo velká limonáda stát méně než dvacku. :)
Ačkoliv by se přímo nabízelo jet dále po cyklostezce 26 (pokud tedy netrénujete na krosový pohár), vraťte se zpět ke kruháku a pokračujte po 162. Čekají nás Číchovice, kde se dál držíme 162 až do Přibyslavic.
Přibyslavice-Třebíč
Úsek mnoha rozhodnutí a pozornosti. Blížíme se k cíli a záleží, kam kdo v Třebíči míří, a podle toho bude volit. Mou volbou je většinou stezka 162 na Novou Ves a dále po silnici až do Třebíče (stále 162). Pozor však v závěrečné fázi, kdy stezka vede dolů z kopce zahrádkářskou kolonií. Kromě varování z dopravních značek, že zde můžete potkat auta zahrádkářů, je dobré dát si pozor na různé šišky, klacky nebo písek na silnici…
Mám ale projetou i variantu, kdy se za studánkou pod Novou Vsí odbočí na stezku 26 k řece směrem na Sokolí. Zážitkově je výrazně hezčí než poměrně nudná jízda po silnici, ale hlavně napoprvé mi přišla orientačně náročnější (potkává se s dalšími místními stezkami 5xxx a ukazatele se mi zdáli často dost zmatečné a občas jsem váhal, jestli vůbec jedu správným směrem).
Ať tak, či tak, jsme v Třebíči. Náměstí, hlavně o víkendu, toho moc nenabídne, ale polévku a limču někde snad dostanete. Možná tedy spíš zamířit do Židovské čtvrti nebo k hradu, případně na koupaliště/plovárnu.
Hotovo!
Máme za sebou nějakých 40 - 50 km, podle volby trasy a stupně bloudění. Lze to samozřejmě obrátit a zamířit za prvním/dalším #mojekilo. Nebo se vydat na nádraží a vrátit se zpět do Jihlavy nebo Luk vlakem. Což je důležitý fakt, který jsem zatím nezmínil… Většina trasy vede přímo nebo alespoň poblíž železniční trati Jihlava - Brno. Dojdou-li nám síly, čas nebo (nedej bože) máme technický problém, máme ústupovou cestu po ruce.
Pár tipů/doporučení
- pokud to na Vysočině neznáte nebo nemáte vynikající orientační smysl, připravte si základní itinerář s čísly cyklostezek, a kde se na ně chcete napojovat,
- vytištěná nebo mobilní mapa není od věci,
- zjistěte si, kdy jede poslední vlak a jestli přepravuje kola. Přes den je frekvence dobrá, ale večer už to může být problém. Přeci jenom, není to žádná "klíčová" trať,
- budete-li se vracet na koloběžce zpět, počítejte kromě únavy i s tím, že jste většinu cesty mírně klesali (cca 300 m nastoupáno, 400 m naklesáno),
- pokud plánujete oběd, nespoléhal bych příliš na třebíčské náměstí, spíš využijte nějakou příležitost po cestě,
- chce vidět/vědět víc detailů, fotky, ujet 130 km, apod.? http://www.jihlava-trebic-raabs.cz/
Trasy
- Tam a zpět: https://connect.garmin.com/modern/activity/1168348950
- Okruh, vč. popisované trati v protisměru - https://connect.garmin.com/modern/activity/1208114946
