Vidět a být viděn
Jelikož se dny krátí, je tohle velice důležité pravidlo. Nejde ani tak o to, abyste viděli každé zrníčko prachu na vozovce, ale spíš o to, aby vás nějaký řidič nesmetl. A to se nemusí zrovna jednat o bezohledného řidiče. Když nejste vidět, tak prostě na silnici neexistujete. Proto je důležité tomu přizpůsobit vybavení. Pravidlo být vidět nikdy nepodceňujte.
Reflexní vesta, to je věc, která je dle mého názoru úplně nejlepší vůbec. Je velmi dobře vidět a hlavně, nemusí se do ní dávat baterky. To je pro chronické zapomínače jako já, nesmírně užitečná vlastnost. Také je levná, dá se snadno pořídit i vyměnit. Navíc určitě někde budete nějakou navíc mít. Reflexní vesta opravdu není zbytečnost. Mám přímo zpětnou vazbu od řidiče, který mne za tmy předjížděl. Tehdy mi skoro nesvítila světla, přesto jsem dle jeho názoru byla velmi dobře vidět.
Reflexní prvky jsou v noci velmi dobře vidět
Dobré přední světlo, potažmo čelovka je dalším nesmírně užitečným pomocníkem. Je důležitá především proto, abyste viděli na cestu, po které jedete. Několikrát jsem již jela zcela „poslepu“ a příjemné to není. Nehledě na to, že pokud se pohybujete mimo silnici, je to dost nepříjemná záležitost. Světlo však není důležité jenom pro vás, ale i pro ostatní, aby vás viděli.
Zadní světlo – záležitost, která je určená především pro ostatní; vám nijak nepomůže ani neusnadní život, ale možná vám ho zachrání. Tahle malá drobnost je důležitá abyste byli dobře vidět.
Ke všem výše zmíněným bodům se dá přidat i více světýlek a reflexních prvků. Když budete zářit jako vánoční stromeček, pravděpodobně vás nikdo nepřehlédne. A o to přesně tu jde.
Dobré světlo je nesmírně důležité. Naštěstí vidím víc, než na téhle fotce...
Vrstvy oblečení
Oblečení je další velice důležitou záležitostí. Ochlazuje se a bude i mrznout. Je vždycky lepší vzít si na sebe víc vrstev a pak je sundávat, než si jich vzít málo a pak mrznout. Na koloběžce se vždycky najde místo, kam omotat ty hloupé tři mikiny navíc, co jste si nutně museli nacpat pod teplou bundu. Na řídítkách a kolem pasu je místa obvykle dost.
Já si třeba občas na sebe beru nepromokavou bundu. Neprofoukne je malá a lehká, a než se zahřeju pohybem, tak bývá velmi užitečným pomocníkem. Někdy je mi opravdu hodně chladno když vyjdu ven, ale vím, že se pohybem dostatečně zahřeju. Tím se dostávám k důležitému bodu. Jak poznat, že máte na sobě dostatek oblečení? Obvykle jednoduše. Když vyjdete ven a je vám lehce až trochu více chladno (záleží na zimomřivosti a vlastní výhřevnosti), tak jste oblečení akorát. Pokud je vám příjemně, nebo teplo, budete sundávat vrstvy, anebo se potit.
Přidám měření z tohoto týdne: venku -7 °C, na těle tři tenké vrstvy (zrovna moc izolační nejsou) a mezi těmi vrstvami a mojí pokožkou byly hodinky (na zápěstí) a naměřily teplotu 28-30 °C v průběhu hodinového výletu ven. Žádný náročný pohyb. Takže docela dobrá výhřevnost.
Jako první vrstvu je dobré mít něco, co dobře odvádí pot. Hodně záleží na intenzitě aktivity, pokud budete jezdit pomalu, že se skoro nebo vůbec nezpotíte, je možné si dovolit vzít i něco, co tak dobře pot neodvádí. Pokud možno, aby to bylo velmi rychle suché, anebo aspoň hřejivé, když se zpotíte.
Jako další vrstvy jsou pak především vrstvy izolační. Čím víc vzduchu v nich bude, tím víc v nich bude i teplo. Péřovky na koloběžku nebrat. Těchto vrstev si můžete vzít kolik uznáte za vhodné. Tenké jsou lepší, snáze se kombinují a snáze se vejdou pod sportovní bundy. Také se s více vrstvami jednodušeji upravuje tepelný komfort.
Jako poslední vrstva je dobré si vzít dostatečně prodyšnou a kvalitní bundu. Ta je důležitá především proti větru, dešti, sněhu. S tím si obvykle běžné svetry neporadí. Doporučuji cyklistické bundy. Jsou dlouhé, mají dlouhé rukávy a lehčí tkaninu na zádech, takže jsou prodyšné. Navíc mají užitečné kapsy.
Ohledně kvality, vyplatí se do ní opravdu investovat. Moje cyklistická bunda za velmi ošklivé peníze mi slouží už nějakých sedm let, víceméně nic jí není (je trochu ošoupaná) a je naprosto perfektní.
Na dolní končetiny platí totéž, co pro trup, jenom na něj většina lidí nebude dávat tolik vrstev. Používám opět termo spodní prádlo s dobrou schopností odvádět pot a případně další pouze izolační vrstvy. Jako poslední mám zateplené kalhoty na běžky, které jsou celkem obstojně nepromokavé a především, mají zesílená kolena. U kalhot je dobré se dívat po běžkařských či běžeckých kouscích. Zateplení kloubů je velká výhoda a pro mne nezbytnost.
Letní boty nedoporučuji
Jako poslední vrstvu na nohy doporučuji něco volného. Ani ne proto, že by mi vadily pohledy pánů na mé pozadí, jako spíš proto, že mi pozadí mrzne. Byť mám dostatečně teplé kalhoty, tak tím, že jsou těsné nemají tolik vzduchu. Jak to ale udělat, aby nebylo nutné brát si volné kalhoty, kterými se dá lehce zavadit o konstrukci koloběžky? Není nutné hned kalhoty u kotníků stahovat (mnohdy to není dostatečně účinné ani pohodlné). Vhodné je si vzít volné 3/4 kalhoty, nebo alespoň kraťasy. Pro dámy mám elegantní variantu, zkuste sukně. Perfektní jsou ty na tenis, které jsou volné a mají v sobě všité kraťasy. Těsné jsou nevhodné, nepřidají vám onu požadovanou vzduchovou vrstvu (to jsou většinou ty běžecké).
Následuje zateplení hlavy, které je velice důležité. Když je jenom lehce chladněji, používám obvykle jenom čelenku, popřípadě šátek typu tunel. Ten si mohu v případě studeného vzduchu nebo větru přetáhnout i přes nos.
Když se ještě více ochladí, doporučuji kuklu. Já vybírala ještě navíc takovou, do které mi nebude foukat, když si vezmu dioptrické brýle. V případě, že nechcete dýchat ledový vzduch, je taková kukla velice dobrým pomocníkem. Prostě ji přetáhněte přes nos a máte vyhráno. Pokud jste nositeli dioptrických brýlí jako já, doporučuji je sundat. Nic neuvidíte, rychle se zamlží. Radši zkuste kontaktní čočky, anebo se smiřte s tím, že neuvidíte dokonale. Pořád je to lepší než nevidět nic. A přes zamlžené brýle opravdu nic neuvidíte.
Když je opravdu chladno, je dobré si pod kuklu vzít alespoň čelenku (zejména při silném větru) a ještě si přes nos přetáhnout jako druhou vrstvu šátek typu tunel. Jenom pozor na vydechovanou vlhkost, při určitých teplotách se vám začnou slepovat víčka k sobě, protože na řasách se vlhkost vysráží a zmrzne. Ale buďte v klidu, tyhle teploty začínají na zhruba -10 °C.
Rozhodně nedoporučuji silné vrstvy, protože pak se na ně nevejde helma. Proto je skvělé vybírat mezi cyklistickým oblečením. Mezi lyžařským se také možná najde něco užitečného.
Takhle vypadají nesmeky nazuté na botě
Poslední nezakrytou částí hlavy jsou obvykle oči a jejich okolí. Ještě jsem nepřišla na lepší řešení, než si vzít lyžařské brýle (ne, nikdy jsem nezkoušela). Takže v takovém případě vám zde zůstane holá kůže. Ledový vítr v kombinaci s mrazem a ostrými krystalky sněhu je něco, co skutečně bolí. Proto jako ochranu kůže doporučuji velmi mastný krém s co nejnižším obsahem vody (voda mrzne a její ostré krystaly mohou poškodit svrchní vrstvy kůže). Naprosto perfektní je vazelína. Obsah vody má nulový a vytváří polopropustný až nepropustný film na povrchu kůže a opravdu ji hodně kvalitně chrání.
Dalším bodem je ochrana rukou. Já třeba nedám dopustit na palčáky, protože mi velmi snadno prochladnou prsty a když jsou u sebe, snáze se ohřejí. Hůř se v nich ovládají brzdy, ale ty na sněhu a ledu stejně moc nebudete chtít používat. Skvělý vynález pro prstorukavicové má Alpo Kuusisto. Jedná se o jakési tunely pevně navlečené na řídítka přes brzdy tak, že když dovnitř strčíte ruce, držíte řídítka a můžete pohodlně ovládat brzdy. Fotku nemám, ale dodatečně mohu sehnat.
Ponožky. To je věc, kterou je dobré nepodcenit. Úzce souvisí se zvolenou obuví. Běžně si beru jenom silnější ponožky buď na lyže, nebo na běžky, popřípadě jiné zimní silnější ponožky. Pokud jste na tom ale tak, že máte jenom letní boty (takové ty lehoučké, ze síťoviny), tak vám asi nezbyde nic jiného než sáhnout po alespoň dvou vrstvách silných ponožek. Když budete mít prsty smáčklé k sobě, není to sice nic příjemného (a jistě ani zdravého) ale těch pár hodin se to dá vydržet. A pořád je to lepší než omrzliny.
Boty
Tím narážím na boty. Zas tolik zkušeností se zimní obuví nemám, ale pokusím se zformulovat základní body. Důležitý je vzorek a materiál podrážky. Nejlepší jsou pravděpodobně zimní běžecké boty s dostatečně tenkou a ohebnou podrážkou (tady se dá vzít i trochu kompromis, přece jenom podrážka je důležitá izolace od země). Užitečná věc je, když jsou o něco vyšší, perfektní jsou těsně nad kotník, ale musí být absolutně volné a pohyb kotníku nijak neomezovat. Na noze samozřejmě musí sedět pevně, jinak si koledujete o puchýře a velmi nepříjemnou a neefektivní jízdu.
Vzhůru ven, i když není úplně hezky
Materiál podrážky je důležitý hlavně proto, aby byl dostatečně přilnavý na sněhu a co nejvíc omezil smekání se (mám zkušenost i s botami, které se na sněhu chovaly na 100 % jako lyže). S tím souvisí i vzorek. Hrubší by měl být lepší. Na asfalt to ale asi nemá význam.
Jelikož se zimou přichází i sníh a odraz na něm je obvykle velmi neefektivní, spousta lidí se koloběhu rychle vzdá. Chápu to. Smeknout se a zakousnout se do řídítek není nic příjemného. Proto existuje taková skvělá věc. Jmenuje se nesmeky. Jedná se o kovové „hřeby“ připevněné na gumě, která se navleče na botu. Na koloběžce využijete vlastně jenom hřeby na špičce, zbytek je vám relativně k ničemu. Ale jsou použitelné i na procházku. Většina lidí chodí přes patu a tam je využije.
