Českosaské Švýcarsko je moje zamilovaná oblast. V žádné jiné jsem se toho tolik nenachodil a nenajezdil na kole či koloběžce jako tady. Pro mne je fascinace krajinou národních parků Česka a Německa absolutní. Cestování tímto krajem pískovcové nádhery a divoké přírody se pro mne datuje od školních let, to už je sakra dávno a stále je co objevovat. Tato rozsáhlá oblast nabízí nekonečné množství variant pro návštěvy i výlety. Já se vždy snažím, abych zařadil jinou kombinaci cest, než které znám a mám vyzkoušené.
Dnes jsem si naplánoval okruh z Doubice. Je to jeden z velmi dobrých startovních bodů s možností parkování, stravování i případně ubytování. Trasu jsem si naplánoval různorodou povrchem cest, krajinou a výškovým profilem. K cestě je nejlépe zvolit krosovou koloběžku, eventuálně Fat Max.
Cesta k Doubici
Vydal jsem se nejprve po žluté turistické značce směrem na Tokáň přes Úzké schody. Cesta vede lesem po nezpevněném terénu. V oblasti skalního města jsou na pořadu opravdu schody a žebříky. Některé se dají objet, většina ale bohužel ne. Takže koloběžka musí na ramena. Tato část asi není vhodná pro většinu dam, zničily by se hned na začátku výletu. Pokud by vůbec byly schopny tyto překážky překonat. Pro dámy, které si nechtějí nechat ujít krásné pískovcové scenérie, je lepší varianta dojet na Tokáň po cyklostezce č.3076 a ke skalnímu městu se vrátit po žluté značce. To jde v pohodě. Koloběžku nechat pod skalním masivem a skály projít a prolézt pěšky. Je to paráda s lezením po několika žebříkách a v mírnějších pasážích po schodech. Je tu značený okruh.
Mapka výletu
Já jsem po opuštění skalního města dojel do Tokáně a z Tokáně jsem pokračoval po modré značce podél Vysoké stěny směr Černá brána, Zadní Doubice. Cesta vede v zářezu skal a nabídne mnoho nevšedních pohledů a zážitků. Z křižovatky Panenská jedle jsem se spustil po zelené značce k řece Křinici do Zadních Jetřichovic. Celá cesta z Tokáně až do Zadních Jetřichovice je jízda po vrstevnici nebo klesání. Povrch je přírodní, místy nezpevněný, ale žádné významné překážky na něm nejsou. Jízdu na koloběžce si můžete užívat naplno.
Přes mostek jsem přejel do Německa a podél vody dojel na křižovatku s Lindigtstrasse. Odtud jsem po cyklostezce stoupal směrem na Hinterhermsdorf. Cyklotrasy v Německu vedou převážně po asfaltu nebo uhlazené šotolině. Téměř na vrcholu stoupání jsem odbočil k vyhlídce Lindigtblick označené zeleným puntíkem. Po pokochání krajinou na vyhlídce jsem po cyklostezce dojel do Hinterhermsdorf a po modré značce pokračoval k rozhledně na Wiefberg. Tady jsem se moc nezdržoval. Byl jsem tu před týdnem a také počasí výhledům moc nesvědčilo, rozhledna však umožňuje nerušený 360stupňový rozhled.
Lingitblick
Odbočka zelené nad síly FAT MAXe
Po červené a žluté značce jsem sjel na křižovatku pod Mönchstein. Tento sjezd má od rozhledny k cestě charakter offroad, ale zvládnout by ho měl každý. Další část v lese k první odbočce se žlutou si můžete zaskákat na příčných strouhách. Jde to opravdu výborně a v prudší části to slušně nakopává do výšky. Samozřejmě se cesta dá sjet i spořádaně. Pod Mnichovou skálou (Mönchstein) u Křinice jsem odbočil na žlutou značku ještě na německé straně proti toku Křinice. Pokud nechcete absolvovat výstup po schodech, musíte se vrátit kousek proti červené značce zpět a odbočit vpravo na zpevněnou cestu, která se na vrcholu stoupání potká se žlutou značkou. Podle vody jsem dojel k Brtnickému mostu a po cyklotrase č.3032 se vydal do Brtníků. Stoupání podle Brtnického potoka je mírné a zvládne ho i dítě. Cestu lesáci opravují a bude z ní asi nechutná dálnice. Z Brtníků jsem po státní silnici odbočil na Krásnou Lípu (cyklotrasa č.3014). Tato cesta vám nabídne pohled na vrch Vlčí hora s rozhlednou. V dolíku U jezevce jsem opustil silnici a údolím Vlčího potoka se vydal znovu ke Křinici (cyklotrasa č.3033). Toto údolí patří k mým nejoblíbenějším. Malý potok vytvořil sevřené údolí s krásnou scenérií a člověk si připadá jak v objetí přírody. Tak nějak vše na dosah. Návštěvu tohoto místa doporučuji i v zimě, kde se na několika místech za mrazivého počasí tvoří krásné ledopády.
Po modré z Tokáně
Údolí Brtnického potoka
Závěr cesty byla trochu bojovka. Po větrně smršti je aktuálně směrem na Kyjov plno vývratů a popadaných stromů. Oficiálně je nyní cesta podle Křinice od Turistického mostu do Kyjova zavřená. Myslel jsem si, že na Doubici se vrátím po zelené turistické značce, ale vstup do Studeneckého dolu byl absolutně neprůchozí. Nebylo třeba varování a zábran. Ani Fat Max si na to netroufl. Zvolil jsem náhradní variantu jinou cestou a po napojení na zelenou turistickou značku a následně po cyklotrasách č. 3031, 3029 se vrátil do Doubice.
Údolí Vlčího potoka
Úzké schody
Pro cestování v národních parcích je ideální čas. Cyklotrasy i turistické stezky téměř zejí prázdnotou. Pohyb v přírodě je nerušený a dnes jsem za celý den potkal na stezkách snad jen deset lidí. Co víc si přát.
Kickbike FAT MAX na Úzkých schodech
Paráda
