Tajuplná oblast pískovcových útvarů, jeskyní a rozeklaných údolí. Zabloudit se dá snadno, cestičky jsou jedna jako druhá a na mnoha místech důležitých navigačních rozhodnutí to nebývá se satelitním signálem nejlepší. Pro lepší orientaci ve spleti rozeklaných skal a hlubokých lesů vznikl před časem spolek Kokostezky. Postupně tak jednotlivé traily zakreslují, udržují a hledají nové, to vše s ohledem na udržitelnost trailu a ochranu přírody.
Za nástupní místo si můžete zvolit libovolné parkoviště, těmi nejoblíbenějšími jsou Autokemp Kokořín, parkoviště u Krause, parkoviště Podhradí a nebo hned na začátku, bájný Harasov. Pokud se hodláte po dojezdu občerstvit v hospůdce, pak volte Podhradí nebo u Krause, máte to na dosah k hospodě u Pobudy. Výhodou těchto parkovišť je i jejich umístění uprostřed těch záživnějších trailů, které Kokostezky nabízí.
Pokud hodláte absolvovat v příjemném tempu více trailů, počítejte s nájezdem kolem 30km za 3-4 hodiny. Pro začátek si můžete vystoupat autokempem Kokořín po asfaltu až k recepci, kde je zatím nejkompletnější mapa Kokostezek. Jejich důmyslné názvy se vám časem vryjí pod kůži. Díky spletité síti trailů můžete volit stále nové kombinace a jen tak vás neomrzí. Jednou prudké sjezdy a výjezdy, jindy táhlá stoupání, polní přejezdy a kořenité sjezdy, které z vás vyklepou duši. A nebo se jen projet údolími podél potoků a močálů.
Představíme si první část od hradu Kokořín k Harasovu a zpět. Při svižnější jízdě dá tato trasa zabrat. Koloběžky volíme s pevnou vidlicí a vyšším nášlapem. Což není ve sjezdech zcela komfortní, ale do prudkých výšlapů se lépe tlačí, pro rovině dobře jedou a přehoupnou se i přes obnažené kořeny, které jsou po celé trase většiny trailů. Trasa má přes 30km a nastoupá nějakých 600m.
Takže, na stupátka!
Již zmíněným autokempem vystoupáme na začátek Horního bobříka, který zatáčí výšlapem vpravo a hned jak to jde, znovu doprava. Následná vrstevnice vede zpět k hlavní silnici a rozhodně nemá smysl brzdit, naopak si spíše přikopnout. Vrstevnice končí pravotočivým sjezdem mezi stromy. Zde je první zkouška odvahy, asi 4m vysoký břeh s protisvahem. Kdo sází na jistotu, dá se zleva obejít pěšky. Následný sjezd pěšinou s občasnými kameny vás přivede zpět k hlavní silnici, asi 50m od vjezdu do kempu. Pro uklidnění volíme asfaltový přejezd na křižovatku ke Grobiánovi a volíme směr doleva. Stoupání na Levanduli směrem na Kaninu dává vzpomenout na novoměstskou singltrekovou Asfaltovou agonii, ale jen chvíli. V jedné z posledních serpentin se vine cesta doprava mezi skály a tou vystoupáte stále výš až na polní cestu. Dáte se doprava a kolem levandulového políčka stále podél pole se cesta stočí sjezdem doprava.
Následné mírné klesání vás dovede až k dřevěné lávce. Další sjezd vás navede již do stoupání trailu Blaženka. Stoupání se stáčí víceméně stále doprava, rozcestí pod skalou pak zamotá nejednomu hlavu. Vpravo jsou dvě cesty, dejte se tou vrchní. Dovede vás opět na vrstevnici, která končí až nad závěrečným sjezdem k Harasovu.
Po asfaltu minete rybník s koupalištěm, legendárním hotelem v rekonstrukci a novou dřevostavbou. Míříme na trail Harakoko mezi domky a po chvíli, na odbočce před jednou chatkou se dáme doprava na nově vykácenou mýtinu.
Na jejím konci začínáme doprava stoupat. V jedu chvíli se dostaneme na vyhlídku nad rybníkem a celou harasovickou zatáčku s hotelem a koupalištěm máme jako na dlani.
Následuje dlouhá vrstevnice zakončená sjezdem k asfaltu, k jednomu z roztroušených domků podél hlavní silnice. Po jeho pravé straně je lávka, která nás dovede na další lávku a transportní trail Mlčeň až ke Grobiánovi. Tentokrát se nevydáme na Levanduli, ale po červené turistické značce pískovcovým údolím, které se stále více svírá, aby vás vypustilo na začátku vesnice Sedlec. Tomu se říká Kočičina.
Jakmile najedete u autobusové zastávky na hlavní silnici, směrem doleva a po chvíli asfaltového sjezdu je před dřevěnou boudou skoro kolmá odbočka do polí. Zde začíná Milča. Cesta bývá často rozbahněná, ale pokud máte štěstí, krásně frčí. Na křižovatce turistických cest se dejte doprava a jakmile se začne stáčet hodně doleva a zprava se blížit nízký břeh, přejeli jste odbočku vpravo. Druhým indikátorem přejetí jsou o kus dál oranžové čáry na stromech a sjezd mezi skály. Když odbočku trefíte, po chvíli je opět potřeba na křižovatce odbočit doprava a asi po 200m je krátký sjezdík mezi skalami. Následuje svižná hravá hřebenovka, končící dlouhým, přímým ale velmi kořenatým sjezdem včetně skokánku, který lze vynechat. Po sjezdu se stačí dát doleva a transportním trailem Hlučov se dostanete zpět k parkovišti.
Kdo máte chuť a chybí odvaha nebo trochu těch orientačních dovedností, ozvěte se a vězte, že bloudit ve větší skupině je větší zábava ????
