THE WALL 2020 - Jelenova stěna na kapličku, kritérium a slavnostní zakončení
Vážení přátelé,
Tak nakonec se zadařilo a finální kritérium THE WALL na Jelenovu stěnu se uskuteční, a to dne 20.11.2021. Start předpokládáme okolo cca ve 12:30 z Horního Maršova – ještě budeme informovat.
Součástí kritéria je samozřejmě také slavnostní zakončení, které proběhne v Pensionu Lípa v Horním Maršově - http://www.pensionlipa.eu/. Budeme tam mít ubytování ze soboty na neděli se snídaní a večeří – polévka a gulášek.
Večerní vyhlášení doplní rovněž zřejmě i nový film Míry Orose z ledoběžkového Bajkalu (nebo alespoň jeho další část).
Důležité – prosím potvrďte mi nejdéle do pátku zda jedete i s ubytkem, případně kolik vás jede apod.
Cena ubytování se snídaní je cca 500,- kč. Večeře něco málo navíc.
Potvrzení na sefredaktor@kolobezkovyportal.cz nejdéle do pátku.
THE WALL 2021 - Lenka Kračmarová, Vlasta Kračmár
Někde v polovině prázdnin dostávám dosti šílený nápad zkusit Jelenovu výzvu the wall. Ptám se opatrně Vlasty, zda do toho se mnou půjde. Chvíli se mi to snaží vymluvit, že je to fakt krutý, že to tam zná, že tam jezdí značit závody na horských kolech. No, jednou jsem to pronesla nahlas, a tak tedy neustoupím. Jediný problém nastává u volby termínu, neustále jsme někde v tahu a není čas nebo počasí (v dešti a mlze jet nechci). Nakonec předpověď hlásí poslední teplou frontu a sluníčko, tak vyrážíme 19.října.
Ve Špindlu parkujeme před půl devátou, teploměr ukazuje asi 4,5 °C, ale sluníčko se začíná snažit. Já vyrážím nahoru něco po půl deváté, Vlasta volí strategii, že vystartuje později a bude mě dojíždět. Jedem se mi dobře, kopec je to jetelný, bohužel to zakufruji a odbočím na Špindlerovku a než zjistím co a jak a vrátím se zpět na trasu, tak jsem celkem naštvaná, taková blbost. No nic na Petrovku už koloběžku tlačím, tam už ten sklon příjemný není. Celkový čas 1:20:36, jedna z mnoha zapnutých aplikací mi hlásí čistý čas na danou trasu 1:14:59, škoda. Obejdu v klídku Petrovku, oblékám se a čekám kdy dorazí Vlasta, naštěstí je za chvíli tam. Jeho čas 1:06:35, a to stihl cestou vyřídit 4 telefonáty ???? Nahoře je sice krásně, ale celkem dost fouká, tak hned vyrážíme dolů do Polska. Sjezd je trochu drsný, musíme dávat pozor na díry a boule. Navíc mi hodně mrznou ruce a kolena.
Od benzinky v polském Podgórzynu vyrážím před půl dvanáctou. Vlasta mi opět dává náskok. Dole ve městě je chladněji než nahoře na kopci, tak spěchám za sluníčkem. Až na ten 6.km k poslednímu domečku se mi jede pěkně, pak přijde závora a vjezd do lesa, tam mi odcházejí nohy, nejsem schopná se odrážet ani po rovině. Mám šílený hlad…to bude dlouhá druhá polovina. Na křižovatce pod první prudkým stoupáním si vzpomínám, že jsem tam před lety už byla a že se mi ten kopec vůbec nelíbil. No nahoru se nějak doplazit musím. Jet mi to už opravdu nejde ani na té mírnější části. Sotva sunu nohu před nohu. Za sebou už slyším Vlastu, který mě předjíždí asi 500 m pod závěrečným brutálním stoupání . Nechám ho odjet, jen mu stihnu říct, že asi chcípnu. Chvílemi se mi chce zastavit a sednout si na první šutr u cesty, odolám, snažím se sníst tyčku, ale moc mi to nepomáhá, pití mi taky dochází, kopec nekončí. Na cestě jsou vybledlé nápisy zbývajících metrů ke Špindlerovce, taky nic povzbudivého, hlavně já vím, že tam cíl není, že ještě musím k té Petrovce. Čas jsem už řešit přestala, řeším už jen to, zda dolezu nahoru. To jsem teda nakonec zvládla, ale bylo to hodně na morál. Nahoře padám a ležím. Čas 1:50:56, hrozný, chtěla bych kotel teplé polévky a co nejrychlejší přesun dolů. Plní se jen ten rychlý přesun. Polévka na nás čeká u Vlastových rodičů na chalupě, kteří se na ten den ujali našeho nejmenšího mláděte. Vlasta si druhou část dle svých slov vyjíždí na pohodu, nikam extra nespěchá. Jeho čas 1:32:11, jen si aplikaci pouze stopnul, tak mapa mu ukazuje i cestu domů.
A co říct na závěr…první výjezd je fakt super, nebyla zima, sluníčko svítilo a nahoře pěkný výhledy. Druhá část je za trest. Tu už jet opravdu nechci.
