Zdeňku, co máš na koloběžce za sebou?
No já začnu drobet, jak se říká, od Adama. S koloběžkou jsem začal asi v patnácti a jezdil jsem zhruba do osmnácti let. To mi ještě v Plzni pomáhali ladit stroj študáci kolem legendárního Jirky Růžičky, koloběžka převařená a poohýbaná klasická DDR koloběžka. V té době mě docela bavilo, jenže pak přišly holky, pivo, chlebíčky a nekonečné mejdany a koloběžka šla na dlouhou dobu stranou. Až v roce 2011 jsem se v nějakém supermarketu projel na předváděcí koloběžce a nějak to znovu naskočilo. Stará láska naskočila. Pořídil jsem si koloběžku Kostka Tour a začal pomalu hltat první kilometry. Postupně jsem zjišťoval, že mě to zdravotně moc prospívá jak na srdíčko (měl jsem v 44 letech infarkt), tak i na vyhřezlou plotýnku a na jízdě na koloběžce jsem se stal pomalounku závislý.
Jako každý člověk jsem soutěživý, tak jsem si na internetu našel v okolí koloběžkové závody a vyrazil do soutěžních klání. V kategorii veteráni, kardiaci nad 120 Kg, jsem neměl konkurenci a hlavně jsem se na závodech seznámil s dnes již mým velkým přítelem Vaškem Junem. To byl vlastně základ všeho dalšího koloběžkového počínání, založení Bez pedálů, účast na Tour Čechy, dvě etapy ve Francii na Tour a jiné koloběžkové akce.
Na Tour de France, Vašek Liška a Zdeněk Černý
Jaká je idea v kalendáři dnes již pevně zakotveného seriálu Bez pedálů, jak celý ten nápad vznikl?
Bez pedál je jen logickým vyústěním závodního prostředí. Závody byly v podstatě jen Rollo liga s borci, kterým se většina nemůže rovnat, a jinak nic nebo čas od času nějaký malý závod bez propagace. No a třeba ve fotbale se hraje 1. liga, krajský i okresní přebor a nám šlo o to tento prostor zaplnit závody na koloběžce pro každého v každém věku, s jakoukoliv váhou. Navíc borci někde začít prostě musejí. Tak prostě slovo dalo slovo na jednom takovém malém závodě který jsem pořádal tady v Tachově (Král českého lesa) jsme já, Vašek Jun a Zdeněk Beneš řečený Benny spojili síly a na formátu krajského přeboru jsme založili Bez pedál.
Můžeš nám přiblížit, o co v seriálu jde?
Seriál Bez pedálů je souborem koloběžkových závodů, pro sezonu 2016 pěti. Závody se od sebe liší - není to jako u Rollo ligy kde je nastaven určitý formát závodů. My jezdíme v noci, s kopce po asfaltu i v terénu, na čas (třeba pětihodinovka) i na vzdálenost a základem je účast možná pro všechny a první místo v závodě není tím nejdůležitějším (důležité je vyhrát J). Jde nám prostě o to pobavit sebe a všechny zúčastněné různých výkoností a váhových kategorií.
Zdeněk na svých domácích tratích v Bavorsku
Jsi pořadatelem jediného koloběžkového etapového závodu, Etapáku. Na co se můžeme těšit v roce 2016?
Těšit se na Etapak 2016 rozhodně stojí za to, dochází ke změnám, které budou ku prospěchu věci, například 10 km prolog nahradí časovku a další drobné úpravy které bych dopředu prozrazovat nechtěl. Samozřejmě opět bude pořádná porce kilometrů táhlá stoupání a parádní sjezdy okořeněné prémiemi, vrchařské i sprinterské bodovací soutěže. Pojedeme jako v loni na dva kempy (dvě ubytovací místa) v krásném prostředí západočeských vodních ploch. Slunečné počasí mezi 4. a 8. květnem je objednáno v západním Německu, tak neváhejte a na tento jedinečný etapový koloběžkový se přihlaste, ať nejste ochuzení o super zážitky z této akce (ke dnešnímu dni je již závod vyprodán, pozn. red.).
Jinak o tobě vím, že máš za loňský rok nalítáno hrozně moc kilometrů i na koloběžce, jak jsi toho docílil?
Normálně, naložíš koloběžku do auta a jedeš. No, trochu si dělám legraci, ale za závody a přátelskými vyjížďkami jsem autem najezdil celkem dost. Vyzdvihnul bych nádherné závody v Rakouském Salzburgringu s nezapomenutelnou atmosférou u našich Rakouských přátel. Další cesty po naší republice na závody Rolo ligy také zajistili pár najetých kilometrů . Je o mne známo, že se rád proháním po Bavorských cyklostezkách, kde jsme uskutečnili s přáteli mnoho krásných dlouhých výletů. A na Silvestrovské jízdě tachometr mé koloběžky ukázal 3119 Km. Na koloběžce jezdím hodně často. Skoro denně. Beru to jako rehabilitační pomůcku k mému zdravotnímu stavu a sedavému zaměstnání.
Jak se daří jinak? Četl jsem někde, že sbíráš kamínky, vím, že provozuješ cestovní agenturu – co třeba koloběžkové zájezdy?
Jo provozuji cestovní agenturu a jako pracovní pomůcku jsem si vozil písek z pláží, které jsem navštívil, a ukazoval klientům, na jaké pláži budou trávit dovolenou. Pak se mi to vymklo z rukou a teď vlastním 363 lahviček se vzorky plážových písků. Koloběžkové zájezdy? Zatím s nimi nepočítám, ale na svém facebookovém profilu mám sadu asi padesáti krásných tipů na výlety jak u nás v Českém lese nebo nedalekém bavorském příhraničí. Připravované výlety po Bavorských nádherných cyklostezkách inzeruji na svém facebookovém profilu a výlety uskutečňujeme s přáteli. Přidat se může kdokoliv. Krásná cesta 120 Km Weiden – Regensburg podél řeky Naab je perlou Bavorských výletů, mohu jen směle doporučit.
A co Rollo liga? Na podzim jsi se stal členem předsednictva ČSK. Kam bys chtěl koloběžkový sport směřovat?
To je přeci jasné. Na olympiádu. Ale rozvedu to - členská základna se utěšeně rozrůstá, koloběžky jsou vidět čím dál tím více a to je velice dobře. ČSK musí být pro všechny lidičky na stupátku mezi koly. Koloběžení se nám rozrůstá na další odvětví jako je krosové koloběžení čí etapové závody (Etapák), což je též dobře. Přibývá i dětí. Tuto kategorii bych rád podpořil, neboť tam je budoucnost olympijské reprezentace. Je to řečeno s trochou nadsázky, ale někdy se prostě začít musí, tak proč ne třeba dnes.
Rollo liga, česká Stará Dáma, řečeno cyklistickým žargonem, ta se postupně též vylepšuje. Kvituji velice, že se bude konat převážně jako samostatná koloběžková akce, která nebude součástí běžeckých či cyklistických závodů.
