Brzký start kousek od Paříže
Vše vypuklo ráno 11.4.2015, když všech patnáct jezdců osedlalo své stroje v 5:07 před zámečkem na pařížském předměstí Compiégne. Na strastiplné 257km dlouhé cestě, čekalo na koloběžkáře 27 sektorů pavé - polních cest vydlážděných kočičími hlavami různých velikostí a tvarů, silně nepravidelných a nepředvídatelných.
Předpověď počasí jaksi nevyšla
Hned při startu oproti předpovědím (2mm sražek okolo 14h) začalo pršet a prvních 70km se jelo v mírném, ale neustupujícím dešti. A to nejhorší mělo teprve přijít. První sektor pavé začínal teprve na 103. Kilometru. K němu všichni dorazili dle očekávání po necelých 6hodinách jízdy a mohli se těšit na oběd. Po něm začalo peklo. Poněkud nepohodlná jízda, kdy se snažíte v rukách udržet řídítka skákající ze strany na stranu a hledáte co nejlepší stopu pro svou koloběžku, abyste co nejméně drhly stupátkem o nepravidelné kostky. V pravidelných intervalech se vracel též déšť, který okraje pavé proměnil v bahenní pasti.
Kámen a bolest
Pavé střídalo pavé, únava, bahno a silniční prach se vrývaly do tváří a kůží borců, kterým ubývaly síly i počáteční energie. Křeče a krize postihovaly jednoho za druhým, ale týmový duch a soudržnost pomohly k jejich překonávání. Za tmy pomáhala s osvětlením místy nebezpečných sektorů i doprovodná vozidla, před nimiž se komíhali koloběžkáři.
Cíl
Ve 23:08 po necelých 18 hodinách cesty doráží celá skupina do cíle k velodromu v Roubaix, na kterém o den později přepisuje dějiny české cyklistiky Zdeněk Štybar, který jako první Čech dokázal dosáhnout "bedny" na jednom z jarních monumentů.
Zde krapet dat z Garmina:
A protože pohyblivé obrázky vypoví vše, zde jsou:
