Mnoho z Vás to zná. Pořídíte si svoji první koloběžku, vyrazíte na výlet a stěží ujedete patnáct kilometrů. Večer sednete za počítač a koukáte, jak je Facebook plný zkazek o tom, jak ten nebo onen si dal o víkendu krásné kilíčko za pár hodin a ještě si večer zahrál fotbálek s přáteli. Jen nevěřícně zakroutíte hlavou a jdete spát se slovy: „Tohle nikdy nedám.“ A to je chyba. Sto kilometrů na koloběžce opravdu není problém. Následující řádky poradí, jak na to.
Jakou koloběžku zvolit na své první kilo?
Stovka jde ujet asi na čemkoliv, nicméně abyste se cítili pohodlně, zkuste svoji koloběžku co nejvíce přizpůsobit jízdě na dlouhé vzdálenosti. První kilíčko určitě jeďte na silnici, neboť tento povrch bude pro vás nejsnadnější.
Koloběžku obujte do plášťů s co nejmenším vzorkem. Ideální jsou samozřejmě silniční speciály, ale není problém sáhnout i po čemkoliv širším. Pokud můžete plášť nafouknout někam nad 6 atmosfer, dobře pro vás.
Zvažte také úpravu řídítek. Vlašťovky sice mohou vypadat podivně, ale věřte, že všechny bolesti zad a deltových svalů, které vás při dlouhé jízdě souží, při jejich použití odpadají. Je to sice trochu o zvyku, ale ne nadarmo většina mančaftu projektu Tour de France na koloběžce 2013 používala právě tato řídítka.
Ideální setup řidítek pro dlouhé distance
Jak na trénink na koloběžkové kilo?
Přestože si myslím, že průměrně trénovaný jedinec dá stovku na koloběžce téměř z voleje, přeci jen je lepší krapet potrénovat, abyste si výlet užili a neskončili nakonec ve stavu, kdy další dva týdny nebudete schopni pohybu.
Jezděte pomalu svým výletním tempem na výlety všeho druhu. Když vyrazíte třeba třikrát týdně, dvakrát na krátký výlet třeba okolo 15km a o víkendu, kdy budete mít asi nejvíce času, na nějakou delší štreku, je to pro Vás ideální.
Ten nejdelší trénink každé dva týdny o něco více protáhněte, až se dostanete někam za padesátikilometrovou hranici. Z ní je totiž stovečka téměř nadohled.
Kdy budu dostatečně připravený na stovku?
To je samozřejmě velmi individuální, ale mělo by to být hodně brzy. Pokud je Vaše oblíbené výletní tempo třeba okolo 15 km/h, budete připraveni v okamžiku, kdy tímto tempem s nějakými pauzami na oběd a svačinu, nebo kochání se krajinou, ujedete nějakých 60km třeba za 6 – 7 hodin a v cíli nebudete totálně na šrot. Ostatně pokud při jakémkoliv tempu jakéhokoliv výletu cítíte, že jedete „šrot“, doporučuji zvolnit, zastavit, najíst se, napít se, odpočinout si nebo jít na vlak. Nic není třeba přehánět, protože zítra je taky den.
Den D
Pokud se cítíte být ready, není třeba váš den D nijak odkládat. Pečlivě dopředu naplánujte trasu. Doporučil bych výlet s houpavým profilem. Může se vám možná zdát, že po rovině se vám pojede lépe, ale není to tak. Občas budete muset zabrat do kopce (ten ale můžete s klidem třeba vyjít), ale zato si odpočinete ve sjezdu a kilometry budou najednou naskakovat. Totální rovina je naopak monotónní. Nebudete si mít jak při jízdě odpočinout a nečekají vás žádné kilometry zadarmo. Protože váš pohyb bude stále stejný a svaly budete zatěžovat dlouhé hodiny neměnným způsobem, může se stát, že se unavíte dříve, než když zvolíte kopcovitý profil. Samozřejmě kopcovitého s mírou. Dát si první kilo v Alpách a nastoupat během něj 4000 výškových metrů bude možná přeci jen trochu moc. Třeba toto je rozumný nápd na kilíčko z Prahy do Prahy:
Pro den D si určitě zvolte den s pěknou předpovědí. Není nic horšího než se trmácet deštěm a zimou. Pokud se počasí zkazí, klidně vše odložte na jindy.
Důležité je také udělat si čas. Vyšetřete si na výlet celý den s tím, že nemusíte být nutně zpět v nějaký pevně daný čas. To by vás zbytečně nutilo přepálit tempo nebo vynechat zastávku. Věřte nebo ne, ale stačí jen malý pocit, že máte nějaký deadline, kdy musíte být doma, a hned se vám pojede o něco hůře.
Ráno se pořádně najezte. Ideální je vynechat hlušinu typu rohlík s máslem a sáhnout po něčem, co vás pořádně zaplácne. Jistotou jsou ovesné kaše zalévané vodou a posypané čímkoliv, co máte rádi. Pokud je nenávidíte, poslouží ale i zmiňovaný rohlík, šunka, sýr. Najezte se, co hrdlo ráčí, uvidíte sami, jak brzy vše spálíte. Určitě ale při snídani nevynechejte sůl – dejte si cokoliv slaného nebo si jen přisolte chleba nebo vajíčka. Křeč je totiž mocný soupeř na vaší cestě za vysněnou stovkou. Ostatně rozhodující není snídaně, ale spíše večeře den předem. Doporučuji kýbl těstovin s čímkoliv, co máte rádi.
Hlavně nonstop jíst a vše bude OK
Co s sebou?
Hlavně s sebou netahejte milion věcí na koloběžce nebo na zádech s heslem „Co kdyby?“ Kdyby něco, jedete určitě civilizací a ne Amazonským pralesem. Nějaká veliká kdyby se v našich končinách nedějí, a pokud vás srazí auto, stejně si proraženou lebku sám člověk nespraví.
Doporučuji cyklistický dres s kapsičkami, kam se vejde téměř vše, co potřebujete. Pláštěnka, telefon, peníze, nějaký ten gel nebo sušenka, malá pumpička a .. to je vlastně všechno. Na koloběžku přidělejte malou brašničku, do které se vejdou akorát tak duše, montpáky, lepení a nějaký multiklíč. Defekt nebo menší technická závada jsou jediné kdyby, na které se hraje.
Ráno se oblečte o něco tepleji, hlavně pokud jde o horní část těla. Postupem času vše nepotřebné složíte do zbývajícího místa na zádech nebo navážete na řídítka. A večer zase navlečete zpět na své unavené tělo.
Nic více opravdu nevozte. Každý gram nebo nedej bože kilogram vás bude postupně tížit čím dál tím více. Jakýkoliv bágl na zádech budete proklínat. Jednak vás bude tlačit a druhak přidá závaží na dřepující nohu na stupátku. A to určitě nechcete.
Jediným přípustným závažím tak zůstává voda. Tu vezte určitě v bidonu na rámu koloběžky. Pokud vaše cesta vede vesnicemi, stačí vám malý bidon, řekněme půl litru. Vodu vždy někde dotočíte. Jinak můžete vzít třeba litrovou láhev.
Voda na rámu nebo na řidítkách, ale hlavně pijte! Mimochodem na této fotce Alpo právě vskakuje do Belokiho zatáčky
Samotná cesta první stovkou
Vyrazte brzy ráno. Většinou ještě nefouká, je příjemně a hlavně si prodloužíte den a čas na své kilo. Oblékněte se tak akorát a postupně věci ze sebe svlékejte. Jeďte svým obvyklým tempem a vše si užívejte. Toť asi tak vše.
Tedy vlastně … málem bych zapomněl na smrtelně důležitou věc. Během stovky pořád jezte a pijte. Jezte, i když nemáte hlad a pijte, i když nemáte žízeň. Klidně koukněte na hodinky a každých 30 minut si něčeho z kapsičky zobněte a napijte se.
Doporučuji neodjet vše jen na gely a megahnusné energy sušenky, netrénovaný žaludek by to nemusel přežít. Raději zastavte třeba každé dvě hodinky někde v hospůdce, dejte si cokoliv, co máte rádi, a jeďte dál. Věci z kapsičky jezte jen mezi zastávkami. V poledne určitě nevynechejte oběd někde u trati. Ideální by byly těstoviny nebo třeba kuřecí maso, ale když není, není. Pořádně se narvěte čímkoliv, co zrovna mají na jídelním lístku, a vše opět krapet přisolte. Možná se vám po obědě první půl hodinky nepojede úplně dobře, ale postupem času vydatný oběd jistě oceníte. Výlet snese i nějaké to pivo, pokud jste zvyklí, ale na sedm piv a zelenou se mi většinou už jezdí hůře. Třeba malé pivko a Kofola jsou taková ideální kombinace.
No a to je vlastně vše. Jestli stovečku pojedete pět nebo deset hodin je lhostejné. Hlavně si vše užijte, kochejte se, foťte, jezte, pijte a uvidíte, že v cíli budete dříve, než byste mysleli.
Co pak?
Pokud kilo dáte, nemůže vás už v koloběžkovém životě nic zastavit. Většinou budete chtít dojet dále a ještě dále. Zjistíte, že ani 150km není daleko, a pak už je to coby kamenem dohodil na dvoustovku a … vlastně ani 300 není problém.
Výše a dále - tohle je nápad na pěkný výlet v Alpách, 207km a 5700 výškových metrů:
Soutěž pro stovkaře
No, a pokud jste dočetli až sem, kvalifikovali jste se právě do parádní soutěže s názvem „Prvních 100km na koloběžce."
Milník první stovky je něco opravdu výjimečného. Je to něco, co si každý koloběžkář pamatuje. Něco co má v sobě vždy nějaký příběh. No, a tento příběh bychom rádi slyšeli. Takže pokud jste už ujeli svoje první "kilíčko", zapátrejte v paměti a pošlete nám váš příběh. Ideálně třeba s nějakou mapou nebo výstupem z GPS. A nezapomeňte na fotky ;) A pokd jste kilíčko ještě neujeli, je čas vyrazit!
Příběhy posílejte na adresu sefredaktor@kolobezkovyportal.cz. Jedeme přes celé léto, takže kdo ještě nemá splněno, šup na kolobku :)
A cena? Ta je pro opravdové koloběžkové fajnšmekry a vytrvalce. Prozradíme ji ale až v průběhu léta. Bude to něco, co rozhodně nebudete čekat...
Všechny články budeme postupně publikovat a vybereme z nich vítěze, a to přesně 1.9.2016. Na své první kilo tedy máte celé léto!!!
