„Cucineremo uno stufato di manzo al vino rosso,“ říkám řezníkovi v Greve in Chianti. Kouká na mě a pak se raději anglicky táže, na co vlastně maso potřebujeme.
Výsledkem je hodinový pobyt v řeznictví, kde tento zhruba třicátník pracuje se svým tatínkem. Maso každému připraví právě na jídlo, které mají v plánu vařit. Navrch dostaneme puntíčkářský recept na Spagetti Carbonara, pancettu a spoustu salámů nakrájených na plátky široké právě tak, jak se mají správně jíst.
Jsme v Itálii na pětidenní akci Back to the Roots – L´Eroica 2024. Výlet, který poněkud předčil mé očekávání.
Je dosti pravděpodobné, že s přibývajícím věkem jsme dospěli do stavu, kdy počítání hodin, kilometrů a výškových metrů pozbývá smyslu. Je nám jedno, jestli při jízdě zvedáme koleno vysoko, nebo nohou jen tak plácáme o asfalt. Nestaráme se o to, že jezdíme pomalu, ale za to technicky špatně. O tom koloběžky nejsou a vlastně nikdy nebyly. K oné pravdě každý dojde nakonec sám, jen to chce více času…
Dvě děvčata a osm chlapců kteří putovali toskánskými vinicemi, proplétali se gravelovými cestami a kochali se nezapomenutelnými výhledy na zelené kopce Chianti, se viděli leckdy poprvé v životě. Ale jako by se znali odjakživa. Protože co je vlastně lepšího, než se sejít u jednoho stolu s dobrým jídlem a vínem, nebo se při zvuku půjčené kytary dívat na slunce, které zbarvuje Apeniny v dálce do červena.
Bílé cesty legendární L´Eroicy každý pojal po svém. Někdo je zdolal celé, někdo si našel svoji skulinku, jiný zas za tmy přeskakoval živé ploty a unikal psům. Každý si z malebné italské krajiny odnesl svůj kousek pravdy. Každému zůstalo v srdci něco jiného.
Každá chvilka z oněch pěti dnů byla něčím zvláštní. Jinak voněla, jinak chutnala, jinak se smála a jinak bolela. Dohromady to však bylo výborné dušené hovězí na Chianti Classico vařené s radostí a láskou pana domácího a jeho rodiny.
Těch pět dnů bylo jak měsíc. A může se stát, že z měsíce se stane rok a z roku nekonečno. Protože život přátelé není skrytý v mnoha fázích sportovního tréninku, ale je stále někde tam venku. Jen ho stačí najít. Nebo znovuobjevit.
Už dnes je jisté, že brzy vyrazíme zas. Někam kde slunce svítí na vlnící se cestu a kde dobré jídlo a pití naleznete na každém rohu. Kam to bude, se teprve uvidí. Nicméně přidat se může každý…
