Poté, co jsem se v minulém týdnu parádně naobědval v Jánských Lázních kuřecím řízkem s kroketami a tatarkou, mě napadlo, že by byla škoda se nepodívat, jak to vypadá nahoře. Vytáhl jsem z auta kolobežku, sedl do kabinky a vyrazil vzhůru.
Koloběžka na Černé hoře
Protože čas nebyl mým přítelem, nelenil jsem a pálili jsme to s tlusťochem nejdřív přímo z kopce směrem na Pec pod Sněžkou, přes Václavák, Kolínskou a Pražskou boudu až nad Zahrádky. Krásný sjezd po šotolině i asfaltu. Paráda. Následoval lehčí houpavý přesun a asfaltové nekonečné svezení na Tetřeví boudy, kde jsem notně vyděsil skupinu německy hovořících turistů, neboť dunění tlusťocha na asfaltu u nich evokovalo příjezd ruských tanků do Berlína a hromadně se tedy jali krýt v blízkých příkopech a barikádách.
Z Tetřevek na koloběžce do údolí Rašelinového potoka
Z Tetřevek cesta vede stále dolů a v údolí Rašelinového potoka se mění na parádní prudký ultratrail, se kterým jsme ovšem neměli sebemenší problém. Trošku horší to bylo s následným stoupáním zpět na úbočí Černé hory, které jsme šli občas pěšky. Ale za to nikde ani živáčka, všude zvěřina a panoramata směrem do naší kotliny. Jakmile se pak stoupání zlomilo ve sjezd, letěli jsme s Maxem přes Zrcadlovky až dolů ke spodní stanici lanovky. Prostě parádních 17 kiláčků.
Náhled mapy zde: https://mapy.cz/s/oTYQ
Ke stažení:
