Cesta do Mexika byla velmi náročná:) Jeli jsme dodávkou přes noc do Kolína nad Rýnem. Museli jsme zabalit koloběžky, vyfouknout pneumatiky a rozložit tak, aby se to všechno i s našimi osobními věcmi vešlo do krabice.
V neděli večer v osm jsme vyjeli a ráno kolem šesté jsme dorazili na letiště. Odvoz jsme sháněli týden předem a naštěstí se nám ozval můj kamarád, který nás tam hodil transportérem. Let trval 13 hodin čistého casu. Přistáli jsme a najednou takové dusno, teplo a do toho začalo pršet.
Takže si představ, jak sedm lidí smontovává před letištěm koloběžky a kolem chodí lidi a ptají se, co to je za kola a kde to má motor.
Koloběžky jsme měli smontované za dvě hodiny a pak jsme jeli k člověkovi, který na nás už cekal. Měli jsme ho domluveného přes Coachsurfing. Jmenuje se César. Musím řící, že jet v noci 20km na neúplně vyfouklých pneumatikách Cancůnem, což je dost velké a frekventované město, je teda zážitek:) K Césarovi jsme dorazili nakonec kolem půl třetí ráno.
Jedna z prvních nocí proběhla v hasičské zbrojnici / zdroj: Kam až dojedeme?
První den nám César ukázal město. V plánu byl jen relax po namáhavém letu a srovnání se s časovým posunem.
Druhý den jsme se probudili časne ráno a začali montovat blatníky. To byl taky zážitek. Vyjeli jsme odpoledne ve 12 hodin a ujeli tak 40km. To vedro je zabiják.
Mexické pobřeží a česká vlajka / zdroj: Kam až dojedeme?
Lidé tu na nás veselé troubí a smějí se. Jsme tu pro ně rarita. Exoti. Díky koloběžkám potkáváme spoustu lidí, se kterými navazujeme kontakt. Pár dní jsme pak přespávali na tajňáka na plážích. Potkali jsme tři Čechy, kteří když viděli českou vlajku, hned se k nám hlásili.
A ty Mexičani, to je mazec. Jsou super. Bezpečnost na silnicích je kupodivu OK. Dávají si tu pozor na to, když nás předjíždí. Jsou ohleduplní, což by nikdo od státu ze Střední Ameriky nečekal.
Některé noci tráví expedice na pláži / zdroj: Kam až dojedeme?
Představ si, že teď poslední den jsme jeli městečkem. A hledáme ubytování. Tak se zeptám místní paní, která nás zavedla k jednomu hostelu. Ještě nebyl plně otevřený. Otevírají až 20.12. No a ten majitel náš prostě přijal uprostřed noci, nechal nás přespat u sebe a ráno nám ještě udělal všem snídani. To je prostě Mexiko. Srdeční lidé.
Mexický asfalt zdá se býti kvalitním / zdroj: Kam až dojedeme?
Pauzička / zdroj: Kam až dojedeme?
Takže tohle je pozitivum. Měli bychom si z toho vzít příklad u nás doma. Být vstřícní a hodní na sebe. Pomáhat si.
Jako negativní hodnotím to obrovitánské vedro, i když to snad není ani negace jako holý fakt. Ty vedra tady panují od devíti od rána.
Občas je třeba vyprat prádlo / zdroj: Kam až dojedeme?
Jinak nemám co vytknout. Jsme všichni v pohodě. Akorát Michal se musí vrátit zpět do Čech z rodinných důvodů.
Momentálně teď jsme 10km od hranic s Belize…
Toliko zpráva od Marka Jelínka ze včerejšího večera. Dnes jsou již všichni v Belize a a pálí to na více a více na jih… Pokračování zase další týden.
Přímo z této zastávky psal včera Marek odpovědi na mé otázky / zdroj: Kam až dojedeme?
