Bylo tak ukončeno několikaleté období čekání od doby, kdy tento silniční koncept naplňovali legendární „Etapáky“ Zdeňka Černého a spol.
Zdeňkovi patří velký dík za velkou podporu při přípravě Zubaté žáby, inspiraci a dodávání kuráže!
Jak se ukázalo letos, stále existuje jistá nemalá skupinka koloběžkářů, kteří mají jistou zvrácenou představu o tom, jak trávit své volno a ke štěstí jim stačí jen stan, kamarádi, koloběžka a občerstvení.
Závodníky ze 4 států kopcovité tratě zavedly z podhůří Lužických hor do Českého ráje a zpět do Kokořínska-Máchova kraje.
Na start pětidenního klání s nájezdem cca 400 Km (rozděleno do etap 24, 103, 103, 103, 64) a nemalým převýšením se postavila pestrá skupina závodníků: elitní jezdci ze Seriálu dlouhého koloběhu, Rollo ligy na straně jedné, ale i výletníci se závodními ambicemi, nebo naprostí nováčci, kteří si tuhle výzvu nechtěli nechat ujít.
Na startu se objevilo několik světoznámých týmu (PSP KK Plzeň, Coconi, BKG, TMT – Team Marie Theresie (SK/AUT), Bavaria-Westfalia (GER), Ultima K.lap team, Veselá Bída, Kobra, Jiskra Bruk, ITB, ale i nově utvořené týmy jako Footbike Phantoms Race Team (překvapení letošního roku, které od druhé etapy již vedení nepustilo a díky výkonům za hranicí svých limitů bude držet vítězný pohár (symbolicky vzniklý z koloběžek MIBO, KICKBIKE A YEDOO) družstev do startu Zubaté žáby č. 2.
Všechny nás propojila myšlenka sebezničujícího nelítostného boje na trati a sounáležitosti po protnutí cílové pásky.
Výsledky nejsou v celkovém pohledu až tak důležité, ale o napínavosti celého závodu svědčí fakt, že vítěz v jednotlivcích i vítězný tým, nakonec vyhrál s méně než 10 minutovým náskokem, a tak se rozhodlo až v neděli, kdy si PSP KK Plzeň takticky ochránilo vedoucího Káju Cvalína a Footbike Phantoms hraničním výkonem všech členů uhájilo hubený náskok před stále se lepšícími PSP.
Atmosféra závodu pohltila nejenom elitní čelo (které 400 km prolétlo s průměrkou kolem 24 km/hod, ale boje se sváděly i o místa na chvostu startovního pole (osobně jsem poprvé zajel etapu s průměrkou přes 19 km/hod a poprvé v životě nastupoval v kopci Jurkovi Milewskému 5 km před cílem po 50 km sólo stíhačce????))))) (Jurku promiň, už to nikdy neudělám, málem sem umřel).
Samozřejmě občasný neskluzný asfalt si vybral daň ve formě pár defektů a jednoho pádu (naštěstí jen odřeniny), ale to patří ke hře! Všichni jsme to přežili ve zdraví a z paměti se nám tyto dny budou vytrácet jen velmi zvolna a některé pasáže se nám ve snech budou zjevovat i po letech????))))))).
Gratulujeme vítězům a všem, kteří našli odvahu se postavit na start tohoto závodu, Vaše jména již navždy zůstanou vyryta do historie našeho závodu a vložena do útrob putovní trofeje! Bylo mi ctí se s Vámi pár dní rekreovat????))))).
Jednotlivci muži: 1. Karel Cvalín, 2. Václav Obrtlík, 3. Leoš Kafka, 4. Michal Veselský, 5. Miloš Dvořák, 6. Martin Brož, 7. Bolek Žemlík, 8. Jindřich Šmíd, 9. Petr Pešta, 10. Jan Dušek, 11. Václav Houška, 12. Jan Bouda, 13. Adam Balcar, 14 Roland Wiesmaier, 15. Martin Kundera, 16. Martin Balog, 17. Markéta Štefanová, 18. Maximilian Maier, 19. David Pasek, 20. Petr Švanda, 21. Tomáš Král, 22. Jurek Milewski, 23. Tomáš Hájek, 24. Pavel Rubner, 25. Miroslav Oros, 26.David Seeman, André Thieman, Tomáš Brýna a Hans Christian
Jednotlivkyně ženy: 1. Markéta Štefanová
Týmy: 1. Footbike Phantoms, 2. PSP KK Plzeň, 3. Coconi, 4. BKG, 5. Bavaria-Westfalia/Ultima/Kobra, 6. TMT – Team Maria Theresia, 7. Veselá Bída/Jiskra Bruk/ITB
Velké poděkování patří všem dobrovolníkům, kteří nám pomohli se složitou organizací závodu a umožnili nám tak soustředit se pouze na závod a poctivou regeneraci po něm. Byli jsme jako v bavlnce!!!!!
Děkujeme sponzorům, bez jejichž štědrosti by organizace takového závodu nebyla možná:
PIVOVAR ROHOZEC
MIBO KOLOBĚŽKY
