Dalibor Beneš je zpět ze své zimní koloběžkové expedice. Trochu omrzlý, ale v pořádku. Chystáme velký rozhovor, ale před tím jsme vybrali pár nesmrtelných vět z Daliborova vyprávění. Krátké zpravodajství naleznete na Daliborově blogu: http://liborbenes.webnode.cz/me-cesty/od-oceanu-k-oceanu/zpravy-z-cesty/
„Nevím jestli dělám dobře to s tou kompletaci. Jestli mi to nevezmou, budu ji muset zase rozebrat na prvočinitele a tam nahoře ji v -30 st.C zase skládat.“
„Čerstvě spadlá lavina a zavalila most. Offroad projel potokem a zamrzly mu brzdy, tak je rozmrazoval let lampou. Já přes potok nemohl. Šel jsem těch pár metrů laviništěm. Dost hustý. Purga zanášela cestu sněhem a já věděl, že nepůjdu-li dál, zůstanu tam viset. Dostal jsem se se štěstím pod průsmyk a postavil ve vichru a minus 25 stupních stan. Ty auta tam zůstala viset další noc a půl dne, kdy přijel buldozer.“
Noc u zimniku
„Nahnala polovinu školy do třidy a já měl přednášku. Myslím, že mně mnozí moc nerozuměli. Mluví rusky hůř než já. Byl jsem na závěr vyzván, abych řekl nějaké moudro k těm tak 13-ti letým dětem. Řekl jsem jim, ať se dobře učí, pak budou mít dobrou práci, cestovat po světě a mít dobrý život. Dívali se na mně poněkud kysele, včetně učitelů. Tak to tady asi nefunguje. Práce zde není a sebelepší vzdělání lepší život nezajistí.“
„V noci minus 43. Teď cca 200 km do Ugolnoe. Tak 5 dnů a pak signál. Internet se nepovedl ani na úřadě. Bůh se mnou.“
I takto může vypadat cesta
„Teď už mám na zimniku pověst "Extremaec z Čechii na samokatě". V Mrazové kotlině u Sasyru jsem měl ve stanu 41 stupňů pod nulou, omrzly mi dva prsty.“
„Jak jsem vyjel z hor, tak už jsou teploty lepší. Přes den -15, pohoda. Jedu ve dvou tričkách a tenké bundě. Dokonce se potím. Ale nesmí přijít vítr, pak je to špatně. V noci max -30, což se dá snést. Ale jednou tak za pět dní musím spát někde v teple a vysušit spacák. Chytá dost vody a po delší době to začíná být kritické.“
Sibiřský zimnik
„Včera večer mě můj anděl strážný dovedl do cíle letošní etapy - do Sredněkolymska. Dovedl mě ve zdraví, jen na chvilinku se někde zakecal a mně uhnil kus prsteníčku. 2 km před cílem se mi zadní kolo rozpadlo do nepojízdného stavu, dorazil jsem bez 6-ti drátů.“
I cesta může být cíl
