LAPIERRE Tuatara Bike 41km/1790m 4h:08m – Milan Jelínek
Start sobotního těžkého závodu byl krátce po 11h z autokempu v Prunéřově. Jeden bláznivý koloběžkář a bezmála padesátka bajkerů vyrazila drsným terénem prunéřovského potoka do přilehlých vrcholů Krušnohoří v třicetistupňovém vedru. Čekal nás kopcovitý terén s velmi těžkými kamenitými pasážemi, které se střídaly s technickými výjezdy, rychlými sjezdy plnými kořenů, singletraily i nošení kolobky (i kol) na zádech. Včerejší deštík nebyl naštěstí silný, takže bahýnka ani moc nebylo.
Jelenův další mač u Prunéřova
Průměrné stoupání trati je 8(!)%,maximální 24%, takže není divu, že rychlost po celou dobu byla kolem 10km/h. Díky náročnosti jsem také zvolil na jízdu koloběžku s odpruženou vidlicí doplněnou kvalitními kotoučovými brzdami, které v takovémto terénu považuji za nezbytné.
Některé kratší části kamenitých sjezdu bylo rozumné raději snésti, než se válet z odřeninami někde po kamení, případně zůstat napíchnutý jak špekáček na olámané větve smrčků při cestě. Za vrchol ekvilibristiky považuji při těžkém sjezdu zabití komára na pravém stehně levou nohou (ta jediná byla volná).Následná jízda po nejméně kilometrové pasáži posekané louky vysoké trávy nebyla příliš zábavná. Jako letos na všech závodech, i zde jsou vidět různé houby. Dokonce na třicátém kilometru ve sjezdu metr od cesty hřib s hlavou o velikosti talíře, až se divím, že ho někdo přede mnou už dávno nedal předním kolem vejpůl…
Takovéto závody patří bezesporu do kategorie závodů z velkou obtížností, neboť zde si nejde odpočinout ani s kopce. K mému překvapení za mnou skončila třetina bajkerů (včetně DNF). Rozhodně ale musím říct, že dnešní výlet nebyl úplně zadarmo.
CANADA X-ing
Chlapci přejíždějící Kanadu na koloběžce jsou již na cestě přes dva týdny. Totální peklo si prožili při přejezdu Rocky Mountain. Několik dnů v kuse lilo a teploty padaly poněkud hlouběji pod 10 stupňů Celsia, což při dlouhých sjezdech dává krásnou poctivou teploty klidně i pod nulu.
Guido ve svém blogu (www.tritt.at) hovořil o zimě, kterou ještě na koloběžce nezažil. Poněkud krizové dny chlapci překonali, překročili hranice Britské Kolumbie a už si to šinou nekonečnými pláněmi Alberty směr Saskatechewan. V současné době pro kluky není problém urazit kolem 150km denně, což se zdá být hodně dobrá vizitka.
Roskies v dešti / zdroj: Pepa Kvita
No a jedna pěkná historka. Kdesi v albertě potkali kluci Milana, který přejíždí Kanadu opačným směrem na své milované Javičce (koukněte na www.zuzkou.cz)
české setkání v Kanadě / zdroj: Pepa Kvita
Pozici kluků můžete sledovat zde, ale ne vždy to dobře funguje: http://www.findmespot.com/mylocation/?id=ZCcGi
Kanada, jak z westernu / zdroj: Pepa Kvita
Na koloběžkách dolů, vlevo a zase nahoru
A ještě jedna zprávička o děvčatech mířících do Anglie. Tedy vlastně už jen o jednom. O tomto víkendu se u Ulmu Péťa dle původního plánu od Andulky odloučila a zamířila zpět do práce. Andulka je tak od tohoto týdne opět na cestě sama.
U Regensburgu hrozila holkám vysoká voda / zdroj: Ze mě je koloběžkatá
Nicméně v druhém týdnu putování děvčata prověřilo poněkud nestálé počasí v okolí Dunaje. Nadále však pěkně po stezce okolo tohoto veletoku holky ukrajují tu větší kus cesty a tu menší, to když se jim do cesty postaví třeba pivo nebo mladí chlapci z místního Sokola.
Zbrždění v Sokole / zdroj: Ze mě je koloběžkatá
Prvotní plán zněl na oddělení holek u Bodamského jezera, ke kterému je to však ještě pár dní cesty. Příští díl za týden snad již bude s krapet detailnějším povídáním…
Je čas udělat Andulce pápá / zdroj: Ze mě je koloběžkatá
