2.kolo Rollo ligy a Eurocupu
V Jeseníku vzali organizaci těchto závodů velice prestižně a sobotní časovku do vrchu na 3,5km, která začínala již v 9:30, umístili do krásného prostředí. Start na Masarykově náměstí a cíl před hotelem Priessnitz. Nekonečných 3,5km, která plně prověřila připravenost či nepřipravenost závodnic a závodníků. Zde se ukázalo, jakou roli hraje i váha stroje. Už tak brutální kopec byl zpestřen o úseky na kostkách a železniční přejezd, takže se jednalo opravdu o očistec. Trať byla lemována armádou organizátorů, takže i když se jelo za provozu, vše bylo jištěno.
V tomto klání se předvedli především domácí borci jezdící za Kostka Racing team. Škoda jen, že sám vítěz při rozhovoru zmíni,l že na koloběžce ani nejezdí. Zde se ukazuje, že některé týmy staví polo či plně profesionální sportovce, kteří o koloběh zájem ani nemají. Má to nějaký smysl? Ano, bude vidět na stupních vítězů v jednom závodě za rok... Druhé místo vybojoval mladý ale velice rychlý a nadějný Matyáš Olšar (Kostka Racing Team). A na třetím Láďa Provod z PSP KK Plzeň. Až čtvrtý skončil suverén loňské sezony Tomáš Pelc z Ultimy K.lap teamu.
Předstartovní selfie - Vašek Liška s Martinem Komárem - zakladatelem klubu Koloběžkáři Pardubice
V odpoledních hodinách se pořádaly štafety v krásné promenádě při hotelu Priessnitz. Neobvykle řešené štafety, kdy se jely jen 3 okruhy (pro každého člena štafety jeden) formou časovky, oproti zavedenému systému na 20-30 minut + jedno kolo. Uvidíme, zda se tento způsob ujme. Rychlá, uzavřená trať v lázeňském parku, kde se na silničku vešla akorát jedna koloběžka. V tom závodě i s pádem vyhrála Ultima A (Pelc, Bartůněk, Kulka) před Bezpedálovci (Hrůza, Pavel, Olšar - půjčený od Kostků) a Ultimou B (Remeš, Liška, Theiner).
"Tudy jsme před chvilkou jeli nahoru a vůbec nám to nechutnalo - závodníci Ultimy - Michal Kulka, Láďa Bartůněk a Pavel Remeš
Dlouhý závod
Ještěd Tour 50km
Jsou mezi námi nezmaři, kterým nestačí závodit "pouze" 3,5km do kopce, a hledají stále nové a nové výzvy. Milan Jelínek (Jelen), který by se asi o víkendu ukousal k smrti, kdyby neabsolvoval aspoň jedno peklo. Tentokrát se jednalo o Ještěd Tour 50km se 1700 nastoupanými metry. To dal za 3hod. 22min.. Jelen nám opět píše:
"Sobotní liberecký bajkový závod kolem Ještědu patří mezi nejnáročnější akci ze série „Kolo pro život", protože má nejvíce nastoupaných metrů na ujetý kilometr. Průměrné stoupání je 8%, maximální několikrát atakuje až 20%. Díky tomu bývá účast nižší, protože normální výletníci by to prostě nedali a jsou tu spíš závoďáci, kteří vědí co je čeká. Krátce po startu z Vesce se peloton začal natahovat, takže zanedlouho už si každý mohl jet to svoje tempo. Bajkeři zpravidla nešetří slovy obdivu a cestou je i čas na normální pokec. Poznávají mne z minulých závodů a jeden mi říká, že na Králi Šumavy jsem mu dal 20minut, tak že by to chtěl napravit...Jedu to na nejtěžší terénce 28/20, ale šlo by to jet (vyjma pár úseků) klidně na lehčí terénce 29/26 - v rovinatějších pasážích mi totiž odjížděj a já je pak pracně doháním v prudkých kopcích. Ještěže je sucho, zamokra by to byla jiná mela. Proto je nejpraktičtější na tyhle terénní závody přihlásit se až na místě. Cestou vidím poměrně dost defektů a také úrazů. Stačí chvilka nepozornosti a je zle. Proto nechápu, jak někdo může jet se sluchátkama na blatouchách. Konečně cíl a s ním i nějaké normální jídlo a hlavně jiné pití než ionťák. Dneska jenom šestina bajkerů za zády. Ono taky v těchto krpálech udržet průměr nad 15km/h dalo práci. Škoda jen, že na poslední chvíli odřekl kolega Krchňák (hokej ze synem). Dokonce jsme ještě chtěli jet nedělní cyklo závod Marcialonga v Itálii (80,120km), ale vzhledem k tomu, že jsme se to dozvěděli v pátek, tak to bylo dost narychlo. Já jsem dokonce ještě zvažoval, zda hned po Ještědu nemám odjet do Itálie, ale to by asi byla křeč, dojet tam a hned jet závod...tak jsem se v něděli jel aspoň klidně projet po stopách Jizerské 50 na lehčí terénce."
