O Bladnine a její velké cestě za novým životem jsme psali na začátku září. Tou dobou jí k dokončení cesty napříč Evropou scházely dva měsíce. Co se událo poté? A jak se Blandine cítí nyní? Co dalšího chystá?
Blandine, když jsme spolu dělali poslední rozhovor, byla jsi někde okolo Nordkappu. Jak se ti líbilo v Norsku?
Norsko bylo neskutečné. Úplný sever Norska je opravdu kontrastní. V době, kdy jsem projížděla, byla příroda v rozkvětu. Všude divoká zvířata. Ale dokáži si představit, jak tam zima dokáže vše zmrazit. Může to být opravdu kruté.
Pro mě to bylo hodně těžké, což jsem ovšem zjistila, až když jsem dojela více na jih. Když počasí ztratilo svůj arktický charakter, začalo se mi najednou cestovat mnohem lépe. Vše okolo stanování, budování tábora, boj s vlhkostí a větrem byl najednou lehčí a cítila jsem se jako na prázdninách.
Na polární kruh mám opravdu intenzivní vzpomínky. Dosáhla jsem tam cíle, který jsem si vytyčila, když jsem s nejjižnějšího bodu cesty v Turecku začala stoupat k severu. Takže na polárním kruhu jsem si vše musela zase v hlavě přehodnotit…
Norsko, kruté i krásné / foto: La Trottineuse
Norsko je obrovské. Hory a moře jsou jako jedno velké zvíře, které reaguje na rozmary počasí. Zimu, vítr a světelné nálady (mnoho světla v létě a téměř žádné v zimě). Cítila jsem se mnohdy jako v pasti mezi všemi těmi vrcholy a útesy, které vyvolávají respekt už jen svým stářím. Norsko může být ráj na zemi, ale v sekundě se skutečně může změnit v past. Měla jsem šanci zažít bílé noci a také severní záři. Myslím, že jsem se tam hodně naučila.
Typický bivak u jednoho z fjordů / foto: La Trottineuse
V zemi extrémů jsem také zažila dva extrémy mojí cesty. Zažila jsem nejtěžší dny a noci, ale také ty nejšťastnější. Cítila jsem se skutečně svobodná. Psala jsem o tom také v mém posledním blogu „Filozof v popelnici,“ který se vztahuje právě k tomu období.
Čím více jsem se pak blížila anglosaské Evropě, a jak bylo prostředí pro mě známější a známější, tím více jsem si uvědomovala, jaký kulturní rozdíl je mezi touto částí světa a Skandinávií.
Pokud vím, po Norsku jsi zvažovala dvě možnosti, kudy pokračovat. Proč sis vybrala cestu do Británie?
Asi myslíš ten okamžik v Bergenu, kdy jsem nevěděla, zda se vydat na jih přes Dánsko, Německo a Holandsko, nebo na Faerské ostrovy.
Problém je, že mezi Norskem a Skotskem zmizela jakákoliv námořní přeprava, pokud jde o cestující. To bylo sice zajímavé zjištění, ale pro průběh mé cesty to nebylo úplně dobré, protože původně jsem zamýšlela skočit z Bergenu na sever Skotska. Věděla jsem, že můžu jet lodí na Faerské ostrovy, ale nebyla záruka, že se z nich pak dostanu lodí do Skotska. Chtěla jsem najít nějakou nákladní loď, kterou bych se na Faerské ostrovy dostala, ale v dnešní době je přeprava pasažérů nákladní lodí hodně složitá. Hlavně kvůli byrokracii a legislativě.
Sněhová čára na začátku podzimu byla již docela nízko / foto: La Trottineuse
Blandine / foto: La Trottineuse
Nevěděla jsem, jestli si vybrat jistou cestu na jih nebo riskovat, že uvíznu na Faerských ostrovech bez peněz, ale zato s vizí trocha dobrodružství. Takže jsem poprosila mojí online komunitu, aby rozhodla za měJ A lidé mě poslali na Faerské ostrovy. Tam jsem s obrovským štěstím po 24 hodinách obcházení přístavu našla nákladní loď, která mě převezla do Skotska. Byl to nezapomenutelný zážitek.
Cesta na Faery / foto: La Trottineuse
Kickbike na lodi / foto: La Trottineuse
Takže jaké bylo Skotsko?
Dobré bylo, že Norsko mě potrénovalo na větrné a deštivé počasí, kterým je samozřejmě proslulé také Skotsko. Po dvou dnech jsem si ve Skotsku zvykla a zjistila jsem, že tu zemi miluji. Byla trochu podobná Norsku, pokud jde o geografii. Norské fjordy jsou podobné těm skotským (Lochs), země je otevřená a větrná a lesy prostupuje unikátní světlo, které dodává atmosféře podzimu úplně jiný rozměr. Samozřejmě musím zmínit také velké změny v architektuře. Všude kamenné gotické kostely a hrady nebo jejich rozvaliny. Žádné dřevěné domky. Vše v kameni.
Skotsko / foto: La Trottineuse
A samozřejmě jsem se zde mnohem lépe domluvila, což samozřejmě přináší další a další zážitky. Hrozně jsme si užívala, že zase jím má oblíbená jídla - kaší, mušle, lívance nebo veganský haggis, ačkoliv ve zbytku Evropy bývalo, pokud jde o jídlo, mým největším zážitkem objevování místního chleba a čehokoliv, co jedí místní denně.
Jak ses vyrovnávala s počasím?
Ve Skotsku a Irsku jsem měla štěstí. Po jednom týdnu deště svítilo sluníčko po celý zbytek mé cesty. Bylo to něco jako odměna. V noci byla zima podobně, jako když jsem před rokem začínala svoji evropskou pouť ve Francii a Španělsku. Brzdy ráno se objevovaly mrazíky, což znamenalo konstantně promrzlé ruce a nohy, když jsem stanovala. A samozřejmě všechno bylo neustále vlhké. Nicméně to vše bylo pro mě lehčí než na začátku, neboť během cesty jsem se naučila, jak se s tím vyrovnat. Opravdová zima mě naštěstí nedohnala. Nicméně teď vím, co musím zlepšit, abych se jí mohla postavit, až se vydám na svoji další cestu:)
Simple life... / foto: La Trottineuse
Takže teď jsi doma po nějakých deseti měsících cesty. Jak se cítíš? Lépe než předtím?
Po dvanácti měsících! A cítím se skvěleJ Ta cesta mě skutečně přivedla ke zkušenostem a životním lekcím, které jsem hledala. Zkusila jsem žít v takové řekněme poctivosti, která na mě měla mnoho dopadů. Teď jsem třeba opravdu šťastná. Našla jsem cestu a jsem opravdu nedočkavá, že ji budu zkoumat dále.
Palubní deska / foto: La Trottineuse
Pomohla Ti Tvá cesta v něčem? Možná jiný pohled na svět? Fyzická nebo psychická kondice? Cokoliv?
Ano. Moje fyzická kondice je teď samozřejmě skvělá a vůbec se cítím hodně vyvážená. Samozřejmě můj přístup k životu je jiný. Moje „filosofická“ vize se ale nijak radikálně nezměnila. Pořád mě pohání stejný cíl, který se spíš změnil v konkrétní styl, kterým se ubírám cestou k „dobrému životu“. Některé věci se potvrdili, jiné se přeměnili v důkazy. Já jen musím jít dál.
Na cestách Irskem / foto: La Trottineuse
A co teď? Okolo světa?
Ha! Jsem připravená jít dále a pracují na pokračování tohoto životního styluJ
Právě teď si užívám týdny sedavého života a pracuji na další části cesty. Přemýšlím o ní již od Norska. Mělo by to být něco velkého a náročného! Doufám, že ti, kteří sledovali moji cestu, z toho budou nadšeni. Těším se, že se vrátím na silnici a budu moci sdílet vše, co bude možné.
STAY TUNED!
---
A mě nezbývá než dodat, že dnes již vím, kam Blandine koloběžka zanese na její další cestě. Bude to něco, co tu ještě nebylo. A s odtajněním její cesty přijde i jedno velmi milé překvapení pro ty, kteří ji sledují u nás. Opravdu je nač se těšit…
No a kdybyste se chtěli dozvědět více, celý příběh Blandine naleznete zde:
Facebook : https://www.facebook.com/latrottineuse
Web : www.latrottineuse.com
